Pátrání po vojenském pohřebišti v srbském Glogonji

Pátrání po vojenském hřbitově z první světové války v srbské Glogonji / Galagonyás

· Pátrání v Glogonji dne 10.10.1915 · Průběh bojů při dobývání Bělehradu ve dnech 6.10.1915 - 9.10.1915 · Glogonj/Galagonyas : War graves from the First World War ·

Aktuálně :

červen 2018 - Ministerstvo obrany ČR, odbor pro válečné hroby zaregistrovalo námi zdokumentované místo jako oficiální válečný hrob číslo VH: SRB54794 další info ZDE.
březen 2016 - na opuštěném katolickém hřbitově v Glogonji zahájeny práce na odstranění dřevin, fota ZDE, 2.3.2016 je již značná část hřbitova volně průchodná.
prosinec 2015 - zahájeno jednání ohledně prohlášení katolického hřbitova v Glogonji za oficiální pamětní místo.
říjen 2015 - dne 10.10.2015 bylo splněno poslední přání zemřelého Bedřicha Hrocha návštěvou rodinných příslušníků na místě, kde je s velkou pravděpodobností pradědeček pohřben. A to přesně v den stého výročí pradědova úmrtí. Čest jeho památce !
říjen 2015 - dne 4.10.2015 přednesena promluva k farníkům v kostele sv. Cecílie v Lipůvce, text ZDE.
srpen 2015 - dne 15.10.2015 kostele sv.Vavřince v Brně - Komíně sloužena mše svatá za před sto lety zemřelého Bedřicha Hrocha
srpen 2014 - zpráva z české ambasády v Běleheradu : "... v roce 1942 byly exhumovány z různých pohřebišť v Srbsku ostatky německých a snad i rakouskouherských vojáků z 1. sv. války, celkem 1623 těl, byly přemístěny na čestný hřbitov do Bělehradu. Ale bohužel neexistuje seznam ani exhumovaných těl, ani seznam přemístěných těl...". Věcí se budeme dále zabývat. Vstup na Čestný hřbitov v Bělehradě je na souřadnicích : 44°48'37.069"N, 20°29'9.249"E. Vojenské hroby se nacházejí v zadní části velkého hřbitova Novo Groblje.
únor 2014 - osloveny úřady obcí Lipůvka, Svinošice, Újezd a Lažany opět se žádostí o tip na potomky vojáků z první světové války, u nichž by mohly být dochované materiály, které by nám při pátrání mohly pomoci.
prosinec 2013 - osloven úřad obce Šebrov se žádostí o tip na potomky vojáků z první světové války, u nichž by mohly být dochované materiály, které by nám při pátrání mohly pomoci.
listopad 2013 - druhé místní šetření v obci Glogonj a jejím okolí provedené úřadem vojenského přidělence ambasády ČR v Bělehradě.
září 2013 - jednání s obecním úřadem obce Glogonj v Srbsku.
srpen 2013 - osobní setkání s rodinou pana Ranka v Londýně.
srpen 2013 - první místní šetření v obci Glogonj a jejím okolí provedené úřadem vojenského přidělence ambasády ČR v Bělehradě.
červenec 2013 - jednání s rakouským vojenským archivem ve Vídni.
červenec 2013 - zahájena jednání s českým ministerstvem obrany, oddělením pro obnovu válečných hrobů.
červenec 2013 - kontaktován pan Michael Rank, vnuk maďarského vojáka pohřbeného na témže pohřebišti.
červen 2013 - lokalizace místa vojenského lazaretu na základě dopisu z roku 1915 a několika zdrojů ze sítě Internet.

Historie a dosavadní výsledky pátrání :

Koncem července 1914 bylo z našeho území odvedeno mnoho mladých mužů do právě vypuknuvší první světové války. Následky války byly strašné, červenec 1914 jako termín odvodu našich pradědů se tak zapsal do paměti národa jako datum začátku velikého utrpení v mnoha rodinách.

Při probírání se rodinnými historickými dokumenty se vždy na chvíli pozastavím nad jedním velmi smutným dopisem z vojenského lazaretu nacházejícího se na srbské frontě a úmrtním listem vystaveným pár dní před tím, než byl tento dopis napsán. Dne 10.10.1915 zemřel na následky svých těžkých zranění zákopník druhého praporu první setniny Bedřich Hroch, praděd mé manželky. Ve věku 30-ti let, zanechal po sobě na Moravě ve vesnici Šebrov u Brna svou ženu a půlroční dceru. Poté, co byl dne 11.10.1915 pochován napsala ošetřující sestra Hedvika Götzová (Hedwig Götz) soustrastný dopis vdově s vyřízením posledních pozdravů umírajícího vojáka rodině.

Vzhledem k tomu, že v dopise stojí jako poslední přání prosba, aby rodina alespoň jednou navštívila místo, kde je Bedřich Hroch pochován a vzhledem k tomu, že vím, že z objektivních důvodů u hrobu nikdo z rodiny v minulosti nebyl, začal jsem pátrat po tom, kde se vlastně tento vojenský hrob nachází, abychom poslední přání zemřelého splnili.

V úmrtním listě stojí jako místo pohřbu "místní hřbitov v Galagonyás, Uhry", v dopise psaném ošetřující sestrou stojí, že "... on padl při dobývání Bělehradu..." a "...je na zdejším vesnickém hřbitově pochovaný...". Boje v okolí Bělehradu probíhaly na území, které tehdy patřilo Rakousko - Uherské monarchii, dnes je součástí republiky Srbska, Makedonie a Černé Hory. Také víme, že obec Galagonyás, která stojí v úmrtním listě je dnešní obec Glogonj (44°59'9.374"N, 20°31'39.794"E), jinak galagonya = glog = hloh, česky by se obec jmenovala patrně Hlohovec.

Hned při prvním pátrání na síti Internet se podařilo učinit šokující objev. Kdosi totiž umístil na jednom portálu zabývajícím se historií 20-tého století úmrtní list svého děda, pana Rudolfa Rosentahla, který padl v první světové válce s prosbou, nedokázal-li někdo z úmrtního listu vyčíst, kde vlastně Rudolf Rosentahl zemřel a kde by mohl být pochovaný. Vystavený úmrtní list je psaný německy a obsahuje shodné úřední údaje, jako "náš" úmrtní list Bedřicha Hrocha (místo úmrtí a pohřbu (Galagonyás), polní kurát Arnošt/Ernest Šteffko/Steffko, datmu úmrtí čtyři dny po datu úmrtí Bedřicha Hrocha (14.10.1915)).

Poměrně rychle se podařilo najít kontakt na vnuka Rudolfa Rosentahla a oslovit ho. Tím vnukem je pan Michael Rank z Londýna. Od té chvíle již pátráme ve dvou. Vlastně ne pouze ve dvou - velmi ochotně nám pomáhají pan Pavel Filípek z ministrstva obrany ČR, pan Dorel Voštinar z obecního úřadu v Glogonji, pan plk.Vojtek a nprap.Bajer z úřadu vojenského přidělence české ambasády v Bělehradě a také pan Stefan Mach z rakouského válečného archivu.

Co dnes víme najisto je následující :

Máme dva úmrtní listy z října 1915 z lazaretu v obci tehdy nesoucí jméno Galagonyás – a sice na Bedřicha Hrocha (původem z obce Šebrov, dnes Brno-venkov) a Rudolfa Rosentahla (původem z Budapešti).
Máme výpis z rakouského válečného archivu potvrzující úmrtí těchto dvou vojáků v lazaretu (Feldspital 6/6) v obci Galagonyás (tehdy), okres Torontál (tehdy). Z úředních údajů tehdejšího uherského územně správního členění vyplývá, že okres Torontál tehdy existoval a obec Galagonyás byla na území tohoto okresu. Z logiky věci je jasné, že ranění v bitvě o Bělehrad museli být ošetřování v takové vzdálenosti od bojiště, která odpovídala tehdejším možnostem přepravy raněných. Tomuto kriteriu lokalita lazaretu Galagonyás Feldspital 6/6 vyhovuje. Jenom jde o to, abychom nepátrali někde úplně jinde. Jsem přesvědčen, že pátráme na správném místě, jedná se o dnešní Glogonj.

Co dnes nevíme najisto je následující :

Zdali se jednalo o polní lazaret. Vzhledem k tomu, že v obci nebylo (a dodnes není) žádných větších staveb (velké hospodářství, zámek, klášter, …), lze předpokládat, že se o polní lazaret jednalo.
Kde se ten lazaret nacházel. Patrně v katastru obce, to dává smysl. U lazaretu byl personál, který musel někde bydlet, blízkost obce měla pro polní lazaret význam.
Kde pohřbívali vojáky, kteří v lazaretu zemřeli. To je otázka i pro historika vojenství z období první světové války. Bylo zvykem spíše využívat v místě se nacházejících „civilních“ pohřebišť, anebo bylo spíše zvykem založit nové pohřebiště pro pohřbívání vojenských osob ? Anebo nebylo pravidlo žádné a dělo se někde tak a jinde jinak ? Pokud však bylo využito místního pohřebiště, budou zemřelí vojáci pochováni na tamním katolickém (později nevyužívaném (až spustlém) a dnes částečně obnoveném) hřbitově, který byl v roce 1915 normálně využíván. Je to pravděpodobnější (a to podstatně pravděpodobnější, až hraničící s jistotou) z těchto důvodů :
- Cituji z dopisu od ošetřující sestry Hedviky Götzové : „On leží na zdejším vesnickém hřbitově pochovaný…“, konec citátu. Kdyby to byl na novém místě zřízen vojenský hřbitov (dnes pak zcela zapomenutý), byl by vzkaz od ošetřující sestry jistě jiný.
- Úmrtní list Bedřicha Hrocha má v kolonce „Den, místo, kde byl pochován“ uvedeno – cituji : „11.října 1915 na místním hřbitově v Galagonyás v Uhrách.“ – konec citátu. Zase – místní hřbitov.
- Úmrtní list Rudolfa Rosentahla obsahuje tento text - cituji „… und 1915 am 14.Oktober auf dem Orts-Friedhof zu Galagonyas … in Ungarn beerdigt worden ist.“ – konec citátu. I zde stojí Orts – Friedhof, což znamená jednoznačně místní hřbitov.

Úřad vojenského přidělence české ambasády v Bělehradě provedl několik místních šetření v Glogonji a okolí. Výsledkem je to, že žádné pohřebiště vojenského rázu nenašli, v tamních úředních listinách žádné záznamy o vojenském hřbitově ani o lazaretu nenalezli, rovněž nikdo z místních ani o lazaretu ani o hřbitově nic neví. Je však třeba si uvědomit, že na daném území došlo k několika výrazným změnám jak etnickým, tak ve vedení státních hranic. Rovněž jsou zprávy o velkých záplavých v těchto místech během 20-tého století (poznámka z osobního pátrání na místě dne 10.10.2015 : pokud došlo v obci k záplavám, nemohlo se jednat o masivní zaplavení s nanesením bahna, hřbitov je velmi zarostlý, po nánosech bahna ale není ani stopy, hroby jsou jasně patrné, náhrobní kameny a horizontální náhrobní desky nejsou ničím zaneseny).

Rád bych teď vedl pátrání u nás na Moravě. Jde o to, že víme, že Bedřich Hroch bojoval u Bělehradu spolu s kamarády z Šebrova a okolních vesnic. Ti, kteří se odtud po válce vrátili popisovali boje, při kterých byl Bedřich Hroch těžce raněn. Dnes již samozřejmě přímí účastnící žít nemohou, ale v naší oblasti žijí jejich potomci. Ti by mohli mít právě po přímých účastnících bojů uchované nějaké materiály, které by nám mohly pomoci. Mám na mysli písemné dokumenty, s velkou dávkou štěstí i dobové fotografie. A sice z lazaretu v tehdejším Galagonyás. Bedřich Hroch nebyl jediný raněný, v lazaretu mohl být i někdo z jeho kamarádů z domova, který se mohl uzdravit a po válce vrátit domů a nějaké dokumenty s sebou přivést.

Zpráva z října 2015 - osobní pátrání na místě opuštěného katolického hřbitova dává docela dobrou naději, že náhrobky na hrobech vojáků zemřelých v lazaretu v Galagonyás z října 1915 jsou možná stále na místě a třeba i označeny jmény pohřbených. Více na linku Pátrání v Glogonji dne 10.10.2015.

Smutná zpráva z května 2017 - dne 20.5.2017 zemřel po těžké nemoci pan Michael Rank. Patrně poslední Michaelův článek na naše tema My grandfather Rudolf Rosenthal

Prosím tedy kohokoli, kdo by k této věci měl co říci, ať laskavě napíše zprávu na tento na Email, případně ať zavolá na +420 602720370.

Tomáš Vůjta, Hluboček 12, 635 00 Brno